Impingement ramene: Pomalu se plíživá hrozba
Nejprve to bylo jen píchání při určitých cvicích, pak se to změnilo v trvalou bolest, nakonec došlo k natržení šlachy. Kdo při impingement syndromu příliš dlouho váhá, riskuje vážné následné poškození.
Zpočátku si možná všimnete jen mírného tahu při určitých cvicích, ale časem to může vést k trvalým bolestem, až nakonec vzniknou poškození šlach. Váhání s léčbou impingementu může vést k závažným dlouhodobým následkům.
Často začínají potíže nenápadně: při specifických tréninkových cvicích se objevují bolesti v rameni a fyzická výkonnost stagnuje nebo se dokonce zhoršuje. Takové přetížení ramene je ve sportovním kontextu velmi rozšířené. V ideálním případě se na tyto signály okamžitě reaguje úpravou tréninkového objemu a hledáním příčin bolesti. Bohužel tomu tak není vždy. Mnoho sportovců doufá v spontánní zlepšení a sahá po lécích proti bolesti, aniž by postižené struktuře poskytli potřebný klid. To vede nejprve k dočasné úlevě, ale časem se bolesti zhoršují, často doprovázené nočními obtížemi a postupnou ztrátou síly. Teprve když je bolest natolik silná, že už se nedá vydržet, vede cesta k lékaři, kde není výjimkou diagnóza impingement syndrom, často v kombinaci se zánětem burzy a poškozením bicepsové nebo supraspinatusové šlachy. Následuje náročná konzervativní terapie nebo dokonce operace.
Anatomie ramene: složitý kloub
Pro lepší pochopení impingement syndromu je nezbytný pohled na anatomii ramenního kloubu. Ramenní kloub, kulový kloub, se skládá z pažní kosti (humerus) a lopatky (scapula). Důležité je, že mezi humerem a trupem není přímé kostní spojení, stabilita je zajištěna především svalovými a vazivovými strukturami. Tato konstrukce umožňuje mimořádnou pohyblivost. Pro stabilizaci jsou klíčové svaly rotátorové manžety, podporované různými vazy. Tyto struktury umožňují stabilní a všestranný pohyb hlavice humeru v kloubní jamce.
Příčiny a následky impingementu
Impingement syndrom vzniká, když se zúží prostor mezi hlavicí pažní kosti a ramenní jamkou, což vede k omezení pohyblivosti a zatížení kloubních struktur. Rozlišuje se primární impingement, způsobený mechanickými faktory jako kostní výrůstky, a sekundární impingement, vyplývající z jiných příčin, například ruptur rotátorové manžety nebo zánětů burzy. Bez ohledu na příčinu jsou důsledkem bolesti, omezení pohybu a ztráta síly. Typickým příznakem je tzv. Painful Arc, bolestivý oblouk při odtahování paže. Dlouhodobě hrozí ruptury supraspinatusové a bicepsové šlachy. K diagnostice se často používají zobrazovací metody a terapie se řídí typem a závažností poranění.
Prevence je klíčová
Pro snížení rizika impingementu je nezbytný cílený trénink rotátorové manžety, zejména rotační cviky a cviky posilující zadní část ramene. Současně by se měly cviky, které vedou k dalšímu zúžení kloubu, provádět opatrně. Individuální anatomická dispozice také hraje roli v toleranci určitých cviků. Kdo má přirozeně poměrně „prostorný“ ramenní prostor a dostatečnou pohyblivost, může často bez problémů zvládnout cviky, které jsou někdy označovány jako „vražedné pro ramena“, jako je tlak za krk nebo přítahy kladky za krk. Obecně je však doporučeno nepřetěžovat ramenní kloub, který navíc musí pracovat téměř při každém cviku na horní část těla a je v mnoha sportech neustále zatěžován, a vždy dbát na to, aby jemné, vnitřní a primárně stabilizující svaly byly na stejné úrovni jako povrchové svaly, například tři hlavy deltového svalu.
Rozlučka s jednostrannou tréninkovou rutinou
Významné riziko pro ramenní kloub představuje tzv. sterno-symfyzární zatěžovací postoj, charakterizovaný výrazným kulatým hrbem. Tato situace vzniká, když jsou svaly na přední straně horní části těla ve srovnání se svaly na zádech přerostlé, což vede k posunu tělesné statiky a tím k dodatečnému zatížení ramen. Jinými slovy: neustálé zaměření na prsní a přední deltové svaly, zatímco stabilizační svaly jsou zanedbávány – praxe často označovaná jako „discopumpování“ – nese vysoké riziko vzniku impingement syndromu. Přidávají se chyby ve vykonávání cviků, zejména zanedbávání retrakce lopatek, tedy aktivního zatažení lopatek při cvicích jako je bench press, což problém ještě zhoršuje. Světlo na konci tunelu pro fanoušky tréninku bicepsu: ten může mít pozitivní vliv tím, že přispívá k odlehčení ramenního kloubu.
Vyhledejte včas odbornou pomoc
Starost o zdraví vlastních ramen není důležitá jen pro vážné sportovce. Každodenní životní styl, charakterizovaný dlouhým sezením s pažemi vystrčenými dopředu – typická poloha lidí, kteří pravidelně pracují u počítače – a častými pohyby nad hlavou, může ramenní kloub zatěžovat. Je proto nezbytné aktivně pracovat na zlepšení držení těla a cíleně posilovat oslabené svalové partie. Pokud se objeví bolesti v oblasti ramene, je rozhodující nepokračovat v tréninku přes bolest. Prvním krokem může být cílený trénink bicepsu a svalů rotátorové manžety, aby se přirozenému, v tomto kontextu však nadměrnému zúžení ramenního kloubu čelilo. Přesto se důrazně doporučuje včas konzultovat odborného lékaře, aby byla přesně stanovena příčina potíží. Zatímco zánět burzy se obvykle léčí relativně snadno a rychle, natržení supraspinatusové nebo bicepsové šlachy jsou mnohem složitější problémy, které mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu a vést tak k výrazným výpadkům v tréninku.
